Asistent

Zeptej se serveru, co mu je. Čte svoje vlastní čísla, konzoli a chat a odpovídá z nich — a nic nezmění sám: co navrhne, čeká v seznamu, dokud neřekneš udělej to, nebo nech to být.

Žádný náš klíč neexistuje a nic neteče přes STYGION. Vyplníš adresu, klíč a model, ať už čí; klidně model, který ti běží na téže mašině, a pak není co vyplňovat ani jako klíč.

/keystone set assistant.address https://…      # až po /chat/completions, ne včetně
/keystone set assistant.key <klíč>
/keystone set assistant.model <jméno modelu>

Dokud je assistant.address prázdná, modul odpoví, že není na co se ptát, a nic nikam neposílá.

/keystone ask <otázka>            # zeptej se na tenhle server
/keystone assistant               # co čeká na rozhodnutí
/keystone assistant incident      # přečti poslední úsek konzole a chatu a řekni, co vypadá špatně
/keystone assistant apply <číslo> # udělej ten návrh
/keystone assistant leave <číslo> # nech ho být

Oprávnění keystone.assistant.use, a jako všechno ostatní se dává skupině.

incident není druhá cesta do logu — čte /v1/console a /v1/chat, obyčejné routy s obyčejnými scopy. Je to jen dobře napsaná otázka, což znamená, že si tu samou práci můžeš objednat vlastními slovy.

assistant.scopes

Ty samé scopy, jaké nese klíč — status.read, console.read, settings.read a tak dál. Dej mu jen to, na co se má dívat. Co ty scopy znamenají, je na stránce Lokální API.

Otázka, a z ní jsou předtím vyškrtnutá tajemství. Odpověď se počítá mimo serverové vlákno — model trvá vteřiny, tick padesát milisekund — a do hry se vrátí na dalším ticku.

Kam to jde, je adresa, kterou jsi napsal ty. Nic z toho nejde k nám.

Protože „mám ti to opravit?" a „opravil jsem ti to" jsou dvě různé věci a jenom u té první má někdo šanci říct ne. Návrh je řádek v seznamu s číslem; apply ho udělá, leave ho zahodí. Obojí je v editoru taky, na obrazovce Assistant.